Tak je to tu - plány co letos - jak to Maďar nazval "Návrat na místo činu".

Proč návrat? Protože tohle : http://portugal.odsd.cz/fish/Rumunsko2011.mp4
Plány k první expedici: viewtopic.php?f=4&t=273&start=30&hilit=%C5%99et%C4%9Bzovka

Takže letos jsme s Marketkou začali opačným způsobem - namísto plánů KAM jsem se poptal tak aby bylo s KÝM - na to konto se zadařilo a aktuýlně jsou ve hře následujíjcí páry s předpokládanou účastí:


Účastníci zájezdu - již se nebude rozšiřovat
Guru + Marketka CB1300S
Johny = 100% FZ1
kámoš Johnyho ?? tuším Z1000
Vici + V = 100% GSX 1400
Čiči + P = 100% CB600F

Po schůzce jsou dohodnuty tyto plány:
1. odjezd pátek , sraz ve sklípku na Moravě - čas srazu cca 20h, sklípek zajistí Guru a dá vědět adresu.http://www.konecek.cz

SKLIPEK ZABOOKOVAN
Cena 770 my normalni a 670 kluci na pristylce (2ks)
V cene tepla vecere, pohosteni k vinu , 12 druhu vina vcetne archivu, nocleh, vydatna snidane.
2. moře se vypouští
3.Průjezd a oběd v Bukurešti ano
4.na cestě zpět termály v maďarsku
5.příjezd Pátek nebop nejpozději sobota tak, aby neděla byla volná
6. zůčastnění se více-méně nijak nevyjařují k cílům, ale došlki jsme shody že dovča by měla být cca pohodová. Nájezdy denních m v klidu tak abychom ráno vyráželi cca 8-8:30 a odpoledne se cca do 18h ubytovali s tím že přes den absolvujeme i nějaký ten oběd.... (operativně pořešíme)
7-stávající cíle odsouhlaseny, nezbývá než najít další a začít plánovat .
8.soucasti akce bude i malicka turistika - tj vylet na masiv lanovkou, a myslim ze bychom mohli dat i pravy drakuluv hrad (ano obětuji se a vystoupam 1400schodu - no ještě zvážím)



Hrubé plány na letošek:
Po ose 10-11.7 směr Romania - vstup do Ruminska nejspáš někde Cenad/Oradea ... cca 4 dny v karpatech s přejezdem přes Transfagaraš, pak přes zastávku v Bukurešti a omrknutí toho co může nabídnout směr moře. U moře cca 2dny kočování na sever, návrat do hor, procházka po masivu Buscemi, Bikaz, zastávka v Maďarsku cca 600km od domova , přejezd cca 200km do vekého Mederu a zde zakončení akce v termálech , pak poslední den v sobotu (tuším 25.7) dojet z Mederu domů.

Předpokládaný rozpočet pro jednu motorku osazenou Pilotem a Ledvinkou cca do 22tis (pokud mne paměť neklame, s M jsme to jeli za 16tis)

Nápady
- k moři nemusíme
- namísto Mederu nebo přidat do trasy večer ve sklípku
- sklípek zařadit na první den jako zahájení celé akce
- operativně pokrátit hory a být déle u moře / naopak moře vypustit
- mrknout na železná vrata
- objet jižní cíp hor v podobném duchu jako s M a zatavit se v Herkulových lázních kde bychom tentokrát absolvovali koupel v teplé vodě.
- "lepší dlabanec" v Curtea De Agres .. restaurace kde bychom v CR asi nejdříve prohlédli stav peněženky a zvážili zda si to muzeme dovolit

Hned na začátku je dobré bych jako svolávající definoval pravidla za kterých by se měla akce dít. Po zkušenostech že všecko má řešení jsme se s Marketkou přestali strachovat zda se dá či nedá spát, zda se někam nacpeme a současně se naučili, že co neuvidíme letos, tam zajedem jindy,

1.Takže až na specifické a dané věci jako je rezervace sklípku, plánuji výhradně trasu - kde budeme spát si vyřešíme po cestě - výjimku tvoží jen lokace kam bychom rádi -- kde jsme byli natolik spokojeni, že bychom tam rádi dali zastávku. bude určena cca hodina kdy se podíváme po ubytku. Stany a vaření nejspíš do Rumunska tahat nebudeme.

2.Plány jsou věc přípravy , nikoli předpisu a bude-li nějá vůle, bude se řešit i naprosto zásadní změna podle konkrétních pocitů a potřeb. budeme-li v polovině utahaní, klidně vypustíme nějakou část - dovolená by měla být o poznání , svezení rozumně náročná tak abychom ji neproflákali ale také abychom se z ní nemuseli pak měsíc vzpamatovávat (jako když jsme s M dali Paříž )

3.Ranní odjezdy budeme řešit operativně, k ránu patří snídaně, ale rád bych někdy cca 8-9 seděl na mašině a jel tak abych večer mohl před setměním bivakovat.




Nápady k řešení:
-- přírodní termální prameny - netusím kde jsou




Možné cíle:
- koupačka v Medvědím jezeře - Sovata

- RACOS - vyhasla sopkahttp://mapy.cz/zemepisna?planovani-trasy&x=25.2465820&y=45.8852286&z=10&rc=uG6E8x2rbK&rl=&rl=Raco%C8%99&rp={%22criterion%22%3A%22fast%22}





Peștera Scărișoaramy tu byli ale ostat ni krom Ciciho ne ,,,,


Pestera Ursilorjeskynní komplex http://www.romanianmonasteries.org/ro/r ... ra-ursilor kde nebyl nikdo - pry slavne predevsim diky nalezum koster



Solný důl Turda

Opuštěný solný důl v Rumunsku uprostřed Transylvánie ohromuje svou velikostí i historií

Obrovský opuštěný solný důl je turistickou atrakcí, památníkem a léčebnou v jednom.
Zobrazit galerii

Evropa Geologie Jeskyně Lidé a cesty Video

Solný důl Turda najdete v Rumunsku v župě Cluj. Má kromě obrovské rozlohy i zajímavou historii. Nikdy se zde k těžbě neužívaly výbušniny - všechna sůl se zde těžila ručně nebo strojově - a o to víc nabývá velikost na významu.
Americké město duchů: Nejjedovatější místo v USA
Historie vytesaná do zdí

Od 2. století se zde těžila sůl a po pádu římské říše se v těžbě pokračovalo. Vytěžily se zde 3 miliardy tun soli a po zavření zde vznikl rozsáhlý podzemní svět. V roce 1832 byl důl opuštěn, za druhé války sloužil jako úkryt pro civilisty a na začátku 90. let byl znovuotevřen pro veřejnost.

Renovace prostor začaly až v roce 2008. Investice asi 6 milionů dolarů pomohla dát místo do reprezentativní podoby a turisté se začali hrnout. Pobyt v solné jeskyni má i léčebné účinky na alergii, astma. K účinkům přispívá i ionizovaný vzduch, nepřítomnost patogenních bakterií, vlhkost a zdejší tlak. Uvnitř se drží stálá teplota 10–12 °C.

Některé původní nástroje byly opraveny a znovu zprovozněny - jako turistické atrakce. Třeba panoramatické kolo, jež umožňuje turistům vidět stalagmity, které v jeskyni za tisíc let vznikly. V útrobách se také nachází malé azurové jezero.

http://mapy.cz/zemepisna?x=23.9776611&y ... l6&id=2569


Vodopad Bigar - jedne z nejhezčích vodopádů na světě lokace http://motoride.sk/w/1538/vodopad-bigar ... unsko.html

Jezero Slanic - jezero slane tak ze se v nem ned utopit ))
http://ro.wikipedia.org/wiki/Sl%C4%83nic


Poienari - pravý hrad - zřícenina kde Vlad žil pěkné výhledy ale znamená to 1400 schodu nahoru a 1400dolu a jeste za to zaplatit cca 30Kč


- koupačka lázně Fenix (ubytko přímo u Oradei) - velke lazne s velkym množstvím ubytování


- výlet na masiv Bucegi z Busteni - nutno dorazit podvečer, přespat a ráno vyrazit na Lanovku, malá pěší tůra po masivu a nejspíš odjezd odpoledne , nebo další ráno (asi bych dal odpolední)

http://muntii-bucegi.ro/acces/
http://www.turistika.cz/cestopisy/pohori-bucegi-babele - měla by to byt otazka cca dopoledne a tak je šance to stihnout na pozdní oběd v Branu.

Bahenni sopky uBerca

u vesničky Berca vyskytuje jeden z neúchvatnějších přírodních úkazů v celé Evropě – bahenní sopky. V posledních letech se spekuluje, zda se dokonce nejedná o celosvětovém unikum. Bahenní sopky se rozprostírají na třech lokalitách. Jen k jediné z nich vede přímo asfaltová cesta a také proto se zde jako u jediné vybírá vstup okolo 30 Kč. Jedná se o Vulcanii Noroioși de la Pâclele Mari. Vulcanii Noroioși de la Pâclele Mici leží poblíž cesty, ale je třeba sem dojít pěšky, stejně tak jako k Vulcanii Noroioși de la Beciu. Samotný jev, vývěr bahna a bubliny, vzniká díky tektonické činnosti a zemnímu plynu, který zde vyvěrá z hloubky více než tří kilometrů. Krajina bahenních sopek působí měsíčním dojmem, naproti tomu v blízkém okolí je přenádherná zeleň. Tyto bahenní sopky vznikají unikáním plynů z hloubky až 3000 metrů, které pak procházejí vrstvami jílu a vynášejí s sebou na povrch slanou vodu a bahno. Voda a bahno pak přetékají přes okraj vulkánu, voda vysychá a zbylé bahno tvoří poměrně pevné kuželovité útvary - plyn uvolňuje v podobě bublin. Bahno, které vytváří až 7 metrové vulkány, je při vývěru ze země chladné. Podobné, i když mnoho menší bahení útvary můžeme pozorovat i v České Národní přírodní rezervaci Soos nebo na ruské Sibiři či v Austrálii.


- Bukurešť - jen prujezd, raději bych spal jinde - zde bulvárem Kiseleva a třídou Calea Victoriei, Vítězný oblouk, Královský palác, náměstí Revoluce, Atheneum, sídlo metropolity rumunské pravoslavné církve i druhou největší administrativní budovu na světě – Palác Parlamentu - fotka před hromadou betonu, Nultý kilometr
http://tripio.cz/evropa/romania/valassk ... st/prehled


- ohně na Focul Viu - pokud takjako večerní výlet po uvytování
http://tripio.cz/evropa/romania/moldavi ... -focul-viu


- hrad Hunyad -

http://tripio.cz/evropa/romania/sedmihr ... rad-hunyad

- penzion v Miercuera Ciuc -- výborné jídlo - b ud najíst anebo přenocovat a posedět - video 1:1:38 -


- další termální lázně, tentokrát při cestě v Maďarsku Jeskynní termální lázně (barlangfürdő) Miskolctapolca (Miskolc-Tapolca)

Bahenní sopky v Berce:

- http://www.quido.cz/priroda/berca.html
- http://www.motorkari.cz/cestovani/cesto ... 29524.html
Více infomrací k sopkám je u 8.9.!!!

Tady ten obrázek z cestopisu mi něco připomíná...

... Ale nevím, jestli tam nechybí Prim a autobus...


(opravil jsem odkaz, snad dobře) - jde o soutěsky Bikaz kde jsme minule s M jeli asi 5x a toho jednou na odtahovce, jednou v noci a mlze

Tak 23.5. je každoroční sraz Boxer Moto v Řásné u Telče. Tam nemůžu s eMkou mezi ostatními magory co mají o kolečko víc chybět. Ale klidně se můžete přijet podívat, čas místo i prostor by na debatu byl.
Víkend co je 8.5. pokud to budu vědět včas bych nějak na jednu noc dal. Akorát si musím podle toho přehodit s ex výměnu prcka.

NAšel jsem pár tipů které musím rozpracovat ci info doplnit do stávajících plánů:
Sapanta – veselý hřbitov řezbáře Iona Patrase

Hřbitov je plný ručně vyřezávaných náhrobků, pomlalovaných veselými barvami, charakterizujícími život či úmrtí zemřelých.

Maramurešské kostely

Jedná se o starobylé dřevěné kostely nacházející se v malinkých vesničkách Desesti, Budesti a Calinesti při úpatí Maramurešského pohoří. Impozantní velikost těchto dřevěných chrámů je doslova ohromující a připomíná dovednost prastarých Rumunských stavitelů. Však jsou také právem uchovávány jako památky UNESCO.

Prislopské sedlo (Passul Prislop 1416 m n.m.)

Prislopské sedlo nabízí nádherné výhledy na náhorní planiny Rodenského pohoří. Nejen tato oblast Rumunska je četnými průvodci označována za „Nový Zéland evropského kontinentu“. K vidění jsou stáda divokých koní pasoucích se na nekonečných horských loukách, skotačící hříbata podél klisen a frkání vraníků, které jsou téměř na dosah ruky, v dálce salaše s nespočetnými stády ovcí… Tuto jedinečnou atmosféru to chce zažít.

Opevněné kláštery Bukoviny

Jsou to malované pravoslavné kláštery Moldovita, Sucevita, Putna, Voronet a Humor. Putenský klášter je nejznámnější snad tím, že skrývá ostatky Štěpána Velikého. Před impozantní budovou kláštera jsou uloženy tři zvony, z nichž nejstarší pochází z 15. století a byl používán pouze při zvláště významných příležitostech jako např. královských úmrtích a byl slyšet až do téměř 200 km vzdálené Suceavy. Prostřední zvon byl běžně používán a nejmenší z nich je darem církve a nahradil svého staršího opotřebovaného předchůdce. Sucevitský klášter je silně opevněn a svými hradbami, ochozy a strážní věží připomíná středověkou tvrz s kostelem ve svém dvoře. Klášterní kostel je bohatě zdoben nástěnnými malbami. Voronetský klášter bývá někdy nazýván „Sixtinskou kaplí Východu“. Jeho mohutné opevnění kontrastuje s fascinujícími freskami znázorňující „Adamovu smlouvu“ a „Poslední soud“.

Rudé jezero a Bikazská soutěska

Jezero Lacul Rosu (Rudé jezero) vzniklo přehrazením řeky Bicaz při sesuvu půdy v roce 1837. Jezero obklopené nádhernou přírodou je dlouhé více, než jeden kilometr a hluboké přes 10 m. Ještě dnes ční z hladiny jezera mohutné kmeny mnoha stromů zatopených v předminulém století. O kilometr níž pod jezerem říčka Bicaz protíná krasovou plošinu z tihonsko-neokomských vápenců a vytvářní v ní poměrně krátkou (2 km), ale až 300 m hlubokou soutěsku se skalními převisy a úzkými uličkami, která patří k nejatraktivnějším v celém Rumunsku.

Kráterové jezero Lacul Sfinta Ana (sv. Anna)

V pohoří Hargita, Gurghia a Caliman se nachází celkem 17 vulkanických kráterů. Jezero Sfinta Anna (Svatá Anna) se nachází v jednom ze dvou nejmladších, a proto i nejlépe dochovalých sopečných kráterů nejen v Rumunsku, ale i v celé východní Evropě. Kráter je kruhovitý, uzavřený ze všech stran, okraje kráteru dosahují nadmořské výšky 1.060 – 1.290 m n.m. a hladina jezera je ve výšce 946 m n.m. Poměrně velké jezero (rozloha 22 ha) dosahuje hloubky kolem 7 m. Na kráterové jezero je tedy poměrně mělké, což je způsobeno relativně dlouhodobým zanášením svahovinami. Jezero je zcela bezodtokové (odvodnňování je podzemní) a je zásobováno pouze srážkovými vodami a občasnými potůčky ze svahů.

Mofetovy jeskyně

Nejzajímavější z mofetových jeskyní je sirná jeskyně Pestera Pucioasa, jejíž jeskynní chodba se využívala jako plynné lázně. Kamenné stěny jeskynní chodby jsou pokryté žlutým sirným nánosem a zřetelný sirný zápach, linoucí se od ústí jeskynní chodby, je natolik silný, že málokdo se vydá dál ji prozkoumat. Sousední Kyselou jeskyni, či Jeskyni vrahů nebo jeskyni zvanou Ptačí hřbitov je velmi obtížné najít. Cesty k nim nejsou vůbec značeny a v mapě rovněž zaneseny nejsou. Můžeme se tedy pokusit…

Věčné ohně

Přírodní ohně Focul Viu jsou hořící gejzíry metanu tryskající ze země vulkanickou činností. V amfiteátru ve svahu stále hoří několik plamínků věčných ohňů. Prohlídka se doporučuje v noci.

Solný kras Valea Sarii

Obrovský přírodní zachovalý kras v soli, jehož nejzajímavější čast tvoří dvojice soutěsek u silnice, propast…

Bahenní sopky

Bahenní sopky Piclele Mare a Mici jsou nejdokonalejšími útvary svého druhu v Rumunsku. Jsou vysoké přes 6 metrů a v jejich kráterech probublávají zemní plyny šedým bahnem na zemský povrch. Slané a mrtvé bahno je v sopkách samotných i širokém okolí prakticky bez vegetace, takže okolí sopek připomíná měsíční krajinu.

Slané jezero Slanic

Voda jezera Slanic má vyšší koncentraci soli, než Mrtvé moře. Potůček plnící jezero protéká skrze kaskády slaného masivu s krystaly soli na svých březích, jezírko samé je plné vody, která nedovolí tělu se vůbec ponořit. Koupání a relax je v tomto jezeře jedinečným zážitkem.

Pěkný domácí úkol! No až budu mít dlouhou chvíli v práci, sednu k PC a mapám a začnu hodně hrubě zakreslovat..

Nebo chceš jen udělat seznam a zhruba pořadí kdy, kde a co?

Trasy uf tebe nechci... Js to myslel vážně že chci jet asfalt... Ale jakékoli typy které se psk probeorou a které nejsou b prvním příspěvku by se hodily

Dobře.. budu Ti věřit. Tak tedy kouknout po něčem zajímavém, což je vzhledem k tomu, kolik toho tu už máš, skoro nereálné. Ale pokusím se.

JJ poresime cile - nahazme je do mapy a podicvame se jak se to hodi projet.

Jest tam nemam Muzeum ASTRA v Sibiu kam pra holky chtěly. Rozpracovanou Bukurešť ...a nějaké cíle kde jsem nebyl - v te oblasti Ledové jeskyně je těch jeskyní vice tak kdyby tam byla nejaká jiná, raději bych navštívil tu - bude-li zajímavá

JInak podle mayp toho moc nevyyslíš protože nevíš které cesty jsou na levačku a které naopak byly zajímavé. Doufá že si to vzpomenu ...


Líbilo by se mi něco podniknout na Lacul Rosu - - je tam zakazane koupani, ale nekde se tam daji pujcovat lodě ....což jsem nedohledal

Mozzna by se vyplatilo vytipovat a navstivit vinny sklep nejake vyhlasene vinarske oblasti - neco co se u nas nepestuje.



Sladká vína z drsných Karpat

04.09.2008 08:00 Původní zpráva

Rumunská Moldavia.Rumunská vína jsou u nás spíše raritou. Přesto má zdejší vinařství dosti bohatou tradici. Výsledky posledních výzkumů hovoří dokonce o vinařské historii dlouhé téměř 6000 let. Dnešní viniční plocha čítá kolem 250 tisíc hektarů, z nichž 20 procent představuje výhradně produkci stolních hroznů.
Velkou část Rumunska zabírají Karpaty, a tak není divu, že vinařské oblasti jsou nesouvisle roztroušeny po celé zemi - v horských údolích, náhorních rovinách nebo v nížinách. Nejvýznamnější oblasti jsou Moldavia, Muntenia a Oltenia, kde se obhospodařuje téměř 80 procent révy. Moldavia se proslavila především produkcí bílého vína Cotnari, které se zde vyrábí již 600 let. Vyrábí se z tradičních místních odrůd Grasa, Feteasca alba, Francusa.

V Muntenii a Oltenii najdeme spíše mezinárodní odrůdy typu Cabernet Sauvignon, Merlot a Pinot noir. Z bílých odrůd převažují Riesling italico, u nás známý jako Ryzlink vlašský, Pinot gris, Sauvignon blanc a Muškát Ottonel. Ovšem i zde jsou zastoupeny odrůdy tradiční. V první řadě se jedná o hrozny Feteasca neagra a Feteasca alba, které jsou osázeny na více než 23 tisících hektarů.

Vinařský slovníček


Viile je rumunské označení pro jednotlivý cru vinohrad.
Všechny ostatní pěstební plochy jsou soustředěny v Sedmihradsku. Jedná se o regiony Transylvánie, Banát, který se chlubí významným bílým vínem Riesling de Banat, a konečně Dobrudža. V těchto polohách se vinice zvedají téměř do 400 metrů nad mořem. Proto velkou část výsadby zaujímají především bílé odrůdy. Dominují zejména Sauvignon, Muškát Ottonel, Pinot gris, Riesling Italico a Tramín. Z nich se připravují převážně suchá vína. Z regionálních odrůd zaujímá přední pozici stará rumunská odrůda zvaná Teteasca, která zde nalézá domov již více než 1500 let.

Vína v kanystrech

Rumunsko po vzoru vinařských zemí Evropy zavedlo v roce 1998 apelační systém. Vinařská legislativa rozlišuje tyto třídy: vína pro běžnou konzumaci, vína vyšší jakosti označovaná VS, vína vyšší jakosti s denominací původu VSO a vína vyšší jakosti a označením původu a jakostního stupně značená VSOC. Své místo mají i vína napadená ušlechtilou plísní. Těm jsou přiřazovány přívlastky CIB a CMD pro pozdní sběry.

Vinařská oblast Cotnari.

Gastro tipy
Vína Cotnari se díky vysokému zbytku cukru dokonale párují s foia gras a sýry s modrou plísní. Vynikající jsou rovněž s širokou škálou dezertů.
Neobvykle velká část rumunského vinařství je stále v rukou státu. Jedná se zejména o vinná družstva. Jen malá část družstev byla zprivatizována, a to zahraničními investory. Vinařské statky v osobním vlastnictví se potácejí ve finančních problémech, a nemají proto potřebné prostředky na investice. Často vína dokonce prodávají v kanystrech.

Sladká vína z hor

Pravděpodobně jeden z nejzajímavějších zážitků nabízí vína z Cotnari. Jedná se o vinařskou vesničku, kde se teplota v zimě propadá až na minus 30 stupňů Celsia. Zde se produkují již od 15. století hlavně sladká vína z bortritických hroznů, která mají často až 240 g cukru na litr.

Autor je sommeliér. Dotazy k tématu víno pište na apetit()tyden.cz
Foto: Profimedia