Drobne upozorneni k Rumunsku: Za pouziti vsech silnic bez rozdilu se plati neco jako u nas dalnicni znamka, a to i pro motorky. Nikde na to neuvidis nejake vyrazne upozorneni. Byl jsem tam 3x aniz bych to tusil a teprve pri posledni navsteve me za to pri odjezdu prcal madarsky celnik, muzou za to pokutovat. Pry se to da koupit na benzince. Jinak v Rumunsku je nebezpecno asi tak jako u nas. Pokud budes spat nerozvazne ve meste v parku a bude videt ze jsi bohatej, okradou te mistni cikani. Bile vesnicany, ac jsou chudi, ani nenapadne ti cokoliv sebrat, navic jsou pratelsti a spis ti jeste nabidnou co zrovna maj.

Deadman: takze jsem ted mluvil s Rumunskym konzulem a ten tvrdi, ze primo v tom provadecim predpisu je receno pro "auto-turist" a cena je stanovena za "vehicle", a ne za motorku, lec nekdo muze vehicle povazovat za motorku, nicmene dle jeho nazoru se plati jen za auto. Sazby pro rok 2008 byly pro auto 7dni 3E, 1mesic 7E, a rok 29E

Jídlo v Rumunsku je dobrý, výběr jako u nás, je trochu jiný. Ale vždycky jsme tam jeli jako socky, takze jsme v hospode jedli tak 1x za dovolenou. Ukrajina je mnohem horší. Pokud v hospodě vůbec vařej, tak maj buďto jen bořč a něco jako halušky a nebo je to taková ta restaurace, kde mají sice velký výběr dobrého jídla, ale malé porce a vysoké ceny a je to ten typ restaurace kde budete sami pač tam místní nechoděj. Ve velkých městech jako je Lviv nebo Kiev to možná bude lepší. V obou případech si dávej pozor, možná se vás pokusej natáhnout jako se u nás kdysi natahovali němci, že při placení přinese jídelníček s trojnásobnýma cenama.

BENZIN
V banatu jsme nebyli, ale s nedostatkem benzinek jsme nemeli problem nikde v Rumunsku. Ani pred 5ti lety, ani loni. Ceny benzinu byly loni stejne jako u nas. Uz to neni ta levna zeme jako driv.

nekdo rika z jsou a nekdo ze ne. Obecne nazory ze rRumunsko je Evropa s zkurvenymi cestami , loupeživými cikány a pohostinnými domorodci.

Dobra studna vědění http://www.bebaweb.cz/rumunsko.php

Tak jsem se konečně vrátil z toho Rumunska.Bylo to tam moc pěkné a lidi super.Motorky jsme vezli (dvě) na vleku za W Transporter synchro.Za rumunskými hraicemi jsme to sundali a jeli úpo vlastní ose.Hned první den jsem položil motorku (lehce), ale potom jsem si daval větší pozor.Počasí nám neořálo hned po prvních 3dnech.mašinu jsem položil mezi vesnicemi u města Oradea v trávě.Jeli jsme na pohoří Apuseni na planinu Padis přes vesnici Petroáza.Zde jsme pobily 2dny - jsou zde pěkné jeskině. potom jsme pokračovali do lází Bailes Herculane přes město Hundeora (nebo tak nějak), kde je krásný hrad.Tahle cesta se jela hlavně v dešti (jinak to nešlo, asi 160km).V Herculáne jsou volně přístupné termální prameny v podobě bazénků, které lze bezplatně užít.Odtud jsme pokračovali do města Orsova a následně k železným vratům Dunaje.Zde to bylo moc krásné včetně projíždění soutěsky kolem dunaje směrem na český Banát.Zde jsem se podíval do vesnice Bigar a Rovensko.Jsou zde moc milí lidé vesměs hovořící česky.Bylo to moc krásné, až na to počasí, protože jsme bydleli ve stanech hlavně mimo vesnice.
Nikde jsem se nesetkal s točeným pivem a ve vesnicích není vidět hospody.Pít chodí domorodci do obchodů lahváče(14Kč).Jídlo se dá sehnat normálně.Ve vesnicích je normální, že za jízdy po vás běží kde jaký pes (nenaočkovaný).Pröto přesvesnice jedete většinou co to dá a s nohama nahoře.
Cesty jsou dobré na endura, po planinách v horách na krosku.Mohu oporučit těm co se chtějí naučit jezdit enduro tratě.Zdarec a dík za předchozí rady

Troska pozitivniho myšlení :
Jindra650> ze zájmem čtu toto vlákno a divím se některým jak ve své bohorovnosti věří, že název cestovní enduro je právě ta motorka na některé země (RO, UA, BG, AL...) a nikdo jinej si tam nemůže ani škrtnout, ale neuvědomují si právě to co napsal Jindra650 a musím mu dát za pravdu, že právě spoustu těchto "enduráků" strčí do kapsy šikovnej človíček téměř na jakékoli mašině . Sám jsem projel RO i UA na Marauder VZ 800 (není to enduro , ani nic lehkého, ale jde to )a nejen po hezkých cestách ale i šotolinou, kamenitou, dokonce i sem tam brod (sice žádná rozvodněná řeka, ale s citem se dá hodně), k podniknutí cesty je zapotřebí zkušenosti, odvahu, touhu po dobrodružství a samozřejmě schopnosti zdravého rozumu rozpoznat svou hranici a hranici schopnosti motocyklu. Nikdy nedejme na rozumy nějakých chytráků, kterým kolikrát chybí nejen zkušenosti, ale sami byli nejdál na hranici svého okresu, ale radit jooo to by jim šlo a takových je dost...

Tak kuciii tady mate cestopis

16.7.brzy ráno odjiždíme z Horky nad Moravou. Pokračujeme rychlym přesunem Brno - Bratislava - Maďarsko, malá zajížďka k Balatonu. Je horko a stanovený cíl pro dnešní den - kemp v Makó je ještě pořád dost daleko . . . konečně Seged a první "opravdové jídlo". V osum večer dojíždíme vyšťaveni do Makó, dopřáváme si malý komfort v podobě chatičky se sprchou(29E)...a jdeme splachnout cestu dvěma točenýma. Ráno v 9 odjíždíme směr Nadlac, cesta je nová asfaltka vedoucí až do Aradu, jehož průjezd je první zkouškou zvladnutí organizovaného dopravního chaosu. Z Aradu pokračujeme opět po nové asfaltce do Timisoary, přes Voiteg na Resitu a sjíždíme po poradě s místníma chlapama po ceste přes vesnice. Silnice už není silnice, ale je to přinejmenším zajímavé (přirovnal bych to k těm pár metrům na začátku Štarnova směrem od Štěpánova Smile) ) akorat ze ta naše cestička ve finale měla asi 50 kilometrů. Nicméně dali jsme ji nadvakrát s hodinovou přestávkou, bo v tom pařáku jet 50 km/h byl fakt očistec Laughing Ale pěkné cesty jsme se dočkali - najíždíme na super cestu a stylem levá, pravá, vracečka, směr Gradinara, Oravita, Mehada - tam po získaní informací od Ostravského tiráka ohledně počasí pro dnešek rozbijeme bivak v malem kempu, majitelé jsou příjemni lidé, všude je absolutní čisto a konverzaci vedeme v angličtině, domlouvame se na ceně 7.5 E Se starostí pozorujeme oblohu a čekáme děštivé ráno. Nepromoky ale zůstanou pro tuhle chvíli zabaleny, neprší jen je nějaky opar, ale to je prý normalní klasické ráno zde, uprostřed hor. Dnešní cíl je jasný: smočit zadnice ve slané vodě někde na pláži v Konstantě... Pokračujeme přes Drobetu, jedeme po udržované, místy nové silnici podél Dunaje a zíráme na ta panoramata...
Z Drobety letíme přes Craiovu a po dálnici do Pitesti, před Bukureští jsme nesjeli na "obchvat" chvíli sem měl obavy, že jakmile vjedeme do centra už nás nikdo nikdy nenajde, oblaka obav rozfoukala navigace, která nas hladce provedla městem a za cca 40 minut jsme tankovali před dálnicí k našemu cíli, vzdálenému ještě něco málo pres 200 kiláků. Dálnice do Cernevody je nová, nudná, ale rychlá. Konečně Konstanta a odbočka ve směru Mamaia a vytoužená cedule CAMP. Díky osobnímu kouzlu vydindáme chatičku na jednu noc...malá, ale s postelí, ledničkou, telkou a opět absolutně vypucovaná. Ještě nejsme ani vybaleni a jdeme pozdravit mooooře - je sladké.
Ráno prochazíme kemp, je našlapaný po dekl - holt sobota, zajímavé, že i při plné kapacitě kempu se nikde nepovalují odpadky a koše nepřetékají bordelem na kterém se pase spousta hmyzu, dokonce třídí odpad Exclamation světe div se to jsme neviděli ani u nás na Rozkoši kde chtěli za stan stejnou sumu jako u moře stojí chata s klimou a jidlo tam vyšlo ne o polovinu, ale na třetinu levněji...Ale do naší chatičky se brzy nastěhují nový obyvatelé, takže jdu opět do recepce udělat smutné oči na pani majitelku, povedlo se a my se stěhujeme, tentokrát na dvě noci do chaty včetně klimy a balkonem s vyhledem na jestě luxusnější chatky těsně před písečnou pláží. Těť už jen koupání, jídlo, spánek....
Poslední plánovanou noc se opět stěhujeme - nejlepší ubytování jake v kempu existuje se stává na poslední noc našim útočištěm, ma i vlastni koupelnu Wink Východ slunce sledovaný z balkonu s cigárem a kafíčkem má obrovské kouzlo Wink
Komunikujeme opět anglicky a platíme za 4 noci 127 E
Náš další cíl jsou Transylvánské Karpaty, tak se vracíme rychlým přesunem zpět na Bukurešť, a tam se napojujeme na ten jejich slavneý obchvat, který nam sebral 2 hodiny a několik let života... To se nedá popsat, to se musí přežít...
Přežili jsme a fičíme na Pitesti, Bascov a sjíždíme do hor, v Aibesti nocujeme v kempu, jemuž dominuje velky penzion, po jeho boku útulné chatičky- berem a za 40 RON (240 Kč) je naše na jednu noc. A opět obehraná písníčka, čisto a anglicky. Ještě prohlídka vesnice a hura spinkat, bo ráno naš čekají hory, domov hraběte Drakuly.
A je ráno, nahazujem věci na mašiny a odlétáme směr vrcholky Karpat, na trasu jen 100km dlouhou ale zato překrásnou, ocitáme se v zajetí jezer, hor, zíráme, čumíme, fotíme. Už nás ani nepřekvapují všudepřítomni
Rumuni, fakt, kdejaká kaluž nebo potok a už tam stojí Dacie , stan a nezbytný gril. Vyjeli jsme na vrchol více jak 1700 m/mořem a opět stylem levá, pravá, vracečka jedeme na druhou stranu hor do Cartisoary, po rozmluve s prodavačkou v konzumu (NJ) nam dohazuje kamarádčin pokoj hned naproti a za cenu 60 RON (360 kaček´) si plácnem a jdeme se ubytovat. a vstřebat všechny ty nádhery, dame opět kratkou prochazku po vesnici, kde o nás již všichni vědí , holt, dědina nepotřebuje ani rozhlas pokud má v obchodě aktivní prodavačku Laughing Před usnutím nam ještě pod okny projde stádo krav mezi kterýma kličkují rychlejedoucí auta...pak vyje nejakej pes a pak už nevím. Ráno nás budí nejaká trumpeta nebo co to bylo, to jen svolávají krávy aby se nachystali a vyšli do průvodu vesnicí na pastvu. Rozhodneme se nemeškat a sotva domorodci odklidili krvince z cesty, vyrážíme z prašného dvorku na západ., náš cíl je opět komáří kemp v Makó, takže celou cestu přes Sibiu, Devu, Arad jedeme po novém asfaltu, ale žadná rovinka, pěkně jedna zatačka za druhou, je docela pecen, tak se uklizíme na louku sa nacházíme klid a mír ve stínu stromů, kde hodlame hodinku až dvě přežít ten největší pecen.. Do Makó přijíždíme se setměním, rozděláváme stan ani na pivko jsme tentokrát nesli.
Sobotní jízda přes Maďarsko už bereme jako tranzit, takže dálnice, dálnice. . . .Slovensko. . . Horka nad Moravou

Postřehy:
- pokud jedete po silniciznačené v mapě jako červená, máte zaručenou kvalitní většinou novou asfaltku, žlutá značí silnice na jaké jsme zvyklí u nás, ostatní jsou pro dobrodruhy

- Rumuni jsou kaskadéři co se řízení týče, platí to hlavně při průjezdu městy, je třeba koukat na všechny strany a být opravdu ve střehu, předjíždějí zleva i z prava, ne však agresivně jak je zvykem spíše u nás, při předjíždení kolony vozidel byli většinou tolerantní a pokud si nas v zrcatku všimli tak byli tolerantni a respektovali že jedou dvě motorky patřící k sobě
- jinak na cestách potkáte staré plechovky, kamiony, koňské povozy a bouráky posledních modelů a krávy vracející se z pastvy a docela dost potulujících se psů, jak živých tak přejetých Exclamation
- všude kde jsme nocovali bylo čisto, lidi jsou vstřícní a většinou nebyl problém domluvit se AJ nebo NJ

Speciální díky :

-Oťashayabusa za rozborku a zborku Báwa
- Usámovi za půjčení brašen na Kawu

Kdo, na čem, kolik, za kolik, Question

počet kiláků k moři a zpátky byl 3343

Katscha:
- BMW 650 GS
sežralo 125 litrů nazelenalé šťávy což je krásných 3.8 litrů na 100
za cestu žádná porucha, "jen" 3x spadlý řetěz

Zdenek
- KAWASAKI ZRX 1200R
- vychlastala 161 litru zelené což je 4.8 litrů na sto
za cestu žádná porucha, jen začal prolínat opravovaný chladič

.... a určitě se tam ještě jednou vrátíme...

par fotek:
http://zdenooska.raj...es.cz/Rumunsko_2009/

Rumunsko

Veľa ľudí si myslí, že Rumunsko je krajina cigánov a zlodejov. Nie je to však pravda. Je to krajina plná nádherných prírodných úkazov a kultúrnych pamiatok, plná ľudí ochotných pomôcť a sú veľmi pohostinný. Bol som v Rumunsku už 3 krát a nikdy som nemal žiaden problém s ľudmi, práve naopak.



Cesty v Rumunsku prešli rozsiahlov obnovou. Takmer všetky hlavné ťahy majú nový asfalt. Okresky sú stále rozbité, plné dier a hrboľov. Celkovo ale sa situácia na cestách razantne zlepšuje.

V prípade cesty autom si nezabudnite kúpiť na hraniciach Rovinetku. Je to obdoba našej dialničnej známky.

Ubytovanie je lacne, priemerny penzión stojí okolo 15 Eur, zvyčajne aj s raňajkami. Úroveň je porovnateľná s našími penziónmi a hotelmi. Upozorňujem však, vo väčšine penziónov sa nedá platiť kartou. Eurá zoberú všade bez problému.



Strava je úplne super, nemusíte sa obávať žiadneho problému s neskoršími tráviacimi problémami. Rumunská kuchyňa je dosť podobná našej. Strava je lacná, priemerná večera stojí okolo 3 Eurá, káva asi 80 centov.

Rumuni majú obrovský počet udržiavaných pamiatok a zaujímavostí, ktoré určite stoja za to vidieť. Ako príklad uvediem veselý cintorín v Sapante, kláštori v Sighisoare, historický Brasov, Bicazsky priesmyk, Fagaras....

Prímorské strediská sú vyhľadávané hlavne západnimy turistami. Sú krásne vybudované hotely a pláže na vysokej úrovni. Oproti Bulharsku majú výhodu, že nie sú "hlava na hlave" a je tam dosť zelene. Naši turisti však nepoznajú tieto strediská a sú aj dosť drahé, preto ich nevyužívajú.



Rumunsko je naozaj nádherná krajina, viem s istotou že búm ešte len príde. Motorkári túto krajinu objavili dávnejšie, bežný turisti ešte nie.

http://www.moto-way.eu/krajiny/chorvatsko/rumunsko/

Něco o vlaku:
Původně jsem si naivně myslel, že dráhy disponují nějakým spec. vozem upraveným pro tuto službu, ale při zjišťování podrobností jsem byl rychle vyveden z omylu. Přeprava probíhá na společném voze s osobními automobily, který je součástí „autovlaku“. Zodpovědnost za upevnění k podlaze nesou klienti a veškeré potřebné vybavení je třeba si zajistit svépomocí. Dráhy za nic neručí…
Ale i tak je to prima služba. Přibližně za 1500 Kč lze pořídit zpáteční jízdenku lůžkovým vlakem a odvézt motorku do Popradu.

Jedna z mnoha informací o tom, že si motorky kurtujeme sami.

Nabídl jsem Rumunsko jako verzi letošní dovolené synkovi - MBJ zvažuej účast. Pokud bude mít zájem, a Gabo přistoupí na týdenní volno a andrej pořeší stroj, vyšplhá se počet účastníků na 9

Já se od tebe rád přiučím,mi to předvedeš